Planeta X

Dráha

planetx5

Sluneční aktivita

graphx8

Mayové

mayanx2

Laplaceova synchronizace měsíců Jupitera Io-Europa-Ganymed dává věřit, že také planety mohou být nějakým způsobem synchronizovány .
Ale princip minimální interakční akce, který byl vyvinut Michael William Ovendenem (1926-1987) pro vnější planety neplatí.

Takže:

Dlouhodobé změny sluneční aktivity nebyly ještě dostatečně prozkoumány ani objasněny. Příčinou mohou být některé rezonance s delší periodou vznikající ve sluneční soustavě, úplně vyloučit nelze ale ani vliv nějaké vzdálené planety X.

Viz také: Vliv planet na sluneční aktivitu.

Za hranicí pozorované sluneční soustavy mohou stále existovat tělesa, která zásadním způsobem ovlivňují běh soustavy a která zůstávají skryta.

I relativně malá tělesa mohou – v důsledku velké vzdálensti – významně vychylovat těžiště  soustavy a tím ovlivňovat pohyb ostatních těles, sluneční aktivitu apod.

Viz také: Obálkové funkce.

Odhadované periody

Za poslední dvě století byla provedena celá řada odhadů pro možnou planetu X. Odhady obvykle vychází z výpočtu poruch drah vnějších planet nebo komet.

* 160-300 let

164.8 let: W.H.Pickering (1928), 188 let: W.H.Pickering, "Planeta T" (1931) 209.2 let: W.H,Pickering, "Planeta O" (po revizi, 1928)     217.4 let: Le Verrier (1847), 217.8 let: A.S.Guliev (1986) 251 let: C.Powell (po revizi, 1987), 251.3 let: R.M.Stewart, Crommelin (1930) 272.2 let: T.J.J. See, "Oceanus" (1904),275 let: Si (1904), 282 let: Lowell (1915) 292 let: Gaillot (po revizi, 1909), 299 let: Lovell (1915)

*

300-400 let

302 let: Gaillot (original, 1905), 302 let: C.Flammarion 310-330 let: Dr.T.Grigull, "Hades" (po revizi, 1902), 317-318 let: H.E.Lau   322 let: G.Dallet (1901), 327 let: Lowwell's "Planet X" 336 let: W.H.Pickering, "Planeta S" (1931), 336 let: Seidelman S1 (1971) 337-426 let: A.S.Guliev (1986), 360 let: Dr.T.Grigull, "Hades" (1902) 373.5 let: W.H.Pickering, "Planeta O" (original 1909), 375 let: D.Todd(1877) 396.8 let: Čebotarev (54 AU)

*

400-600 let

409.1 let: W.H,Pickering , "Planeta O" (po revizi 1919)     420 let: T.J.J. See , "Trans-Oceanus" (1904) 464 let: Brudy (1972), 465 let: Gaillot (original, 1905)    ¨ 494 let: C.Powell (1986), 505 let: Stephen Lowe 523.5 let: H.H.Kitzinger (original 1954, revize K.Schute) 536.1 let: Gaillot (po 1.revizi, 1909)  556.6 let: W.H.Pickering, "Planet P" (po revizi, 1928) 594 let: H.E.Lau,     

*

600-800 let

608 let: H.E.Lau, 610 let: T.J.J. See (1904) 650 let: Lowell (2.trans-neptunovska),  650 let: H.H.Kitzinger  (po revizi 1957) 656 let: W.H.Pickering , "Planet P" (po revizi 1931) 656 let: Seidelman P1,P2 (1971) 675.7 let: H.H.Kitzinger  (po 2. revizi, 1957), 675.7 let: K.Schute (8 komet,1950) 677 let: F.M.E.Sevin , "Transpluto" (1946), 685.8 let: F.M.E.Sevin, "Transpluto" (po revizi, 1946) 700 let: Witmire,Matese (1987)  758 let (685-830 let) Feitzinger a Neuhasser (analýza komet, 83±5.3 AU)

*

Přes 800 years

860 years: T.Landscheidt, "Transpluton"  1000 let: Čebotarev (100 AU),  1000 let: Forbes (1900),    1019 let: B.Harrington (†1993) 1030-1190 let: A.S.Guliev (1986), 1066 let: Forbes (1887) 1400 let: W.H.Pickering , "Planet P"-original 3600 let: Sitchin (vybájená Sumerská "Marduk-Nibiru") 5200 let: Forbes (1900)

Kuiperův pás

Kuiperův pás (30-100 AU) planetek (tzv. objektů KBO)  je možné rozdělit na dvě částí - vnitřní 32-36 AU (180-220 let) a vnější 42-46 AU (270-320 let).

Za hranicí 100 AU nebyl nalezen žádný objekt.

Adrian Brunini a Mario Melita se tento jev pokusili vysvětlit (r.2002, za pomocí počítačové simulace) existencí planety X (o velikosti Marsu) ve vzdálenosti cca 60 AU (viz tzv. Kuiperův sráz, t.j. výrazný pokles počtu těles v pásmu 44-50 AU).Podle Jacksona a Killlena neexistuje v pásmu 40-75 AU určitě planeta s hmotností větší než 5MZemě (jinak by se projevila v perturbacích Neptuna…).Uvažuje se, že kometa 2000 CR105 (pozorovaná ve vzdálenosti 53 AU) je vystavena gravitačnímu vlivu neznámého tělesa (velikosti Měsíce až Marsu, ve vzdálenosti cca 66 AU).

Vzory

V některých planetárních konfiguracích lze odhadovat polohu  případné planety X .

Např. přímka do které se planety zarovnávají  v letech 719.29, 1147.48, 1575.66 (viz Planetární vzory) se zvolna stáčí s periodou přibližně 4420 let.

Během synodické periody J-U se přímka J-U natočí o cca 59.189˚, tj. za B= 428.18 let o 34.884˚. Celý oběh odtud vychází B* 360˚/34.884˚ = 4418.8 let.

Protože synchronizační úhel ω nemusí být jen 0˚, lze dedukovat i jiné periody:

Číslo Úhel ω Perioda B*360˚/(ω+34.88˚) Dráha ? Planeta X ?
0     0˚ 4418.8 let 269 AU  
1   90˚  1234.3 let 115 AU  
2 180˚ 717.34 let 80.1 AU  
3 270˚ 505.59 let 63.5 AU  
4 360˚ 390.35 let 53.4 AU  
5 450˚ 317.90 let 46.6 AU Asteroid 318.13 let
6 540˚ 268.13 let 41.6 AU  
7 630˚ 231.83 let 37.7 AU  
8 720˚ 204.20 let 34.7 AU  
9 810˚ 182.45 let 32.2 AU  
10 900˚ 164.88 let 30.1 AU Neptun
15 1200˚ 124.83 let 25.0 AU (1998 QM107)
20 1800˚   84.01 let 19.2 AU Uran
144 12960˚   11.862 let 5.2 AU Jupiter

Do hodnot, které byly odvozeny jen z poloh planet Jupiter a Uran zapadá přesně i perioda planety Neptun.

4200 let: perturbace planet Uran-Neptun, (U,N/2) = 4233 let4320 let: Hinduistický-Babylónský základní cyklus (2*2160 let)4400 let: 4 násobek cyklu přepólování v sluneční aktivitě (Charvátová)4448 let: Staceyův cyklus

Povšimněme si také, že pokusy o aproximaci pohybu vnějších planet 180-ti letou nebo 320-ti letou periodou vedou ke stejnému  úskalí:

( (U,N), 9 (J,S))  = (171.44, 9 *19.86)  = (171.44, 178.74) =  4200 let(16 (J,S), 2(U,N)) = (16 *19.86 , 171.44) = (317.76,342.88) =   4300 let

Dráha s 390-ti letou periodou

Indicie

Konfigurace

Pokusme se proložit planetární vzory let 719.29, 1147.48 a 1575.66  kruhovou drahou s přibližně 390-ti letou periodou.

Výpočtem (podle Bretagnon heliocentric VSOP82) vychází  perioda 387.3 let (s longitudou cca 157.3˚ pro epochu 2451543.5), tj. dráha v cca. 53 AU (53.1 AU-53.2 AU).

Taková planeta X  by měla v pozorovaných  konfiguracích následující délky Lx:

Rok

LJ

LS

LU

LN

LX

719,30

 47˚

 239˚

 227˚ 

 26˚

 47˚

1147,48

 86˚

 72˚

 266˚

 241˚

 86˚

1575,66

 123˚

 264˚

 303˚

 98˚

 123˚

12.4.719   16.6.1147  17.8.1575

s_X07190412   s_X11470616     s_X15750817

Taková planeta by měla v letech 2008-2012 následující longitudy

(Bretagnon heliocentric VSOP87) 

Rok

LJ

LS

LU

LN

LX

2008,00(2007 Dec 29)

271,40

 153,05

 347,78

 321,36

 164,73

2009,00(2008 Dec 28)

301,96

 165,84

 351,68

 323,55

 165,66

2010,00(2009 Dec 28)

334,06

 178,35

 355,59

 325,74

 166,59 

2011,00(2010 Dec 29)

7,26

   190,56

 359,50

 327,94

 167,52 

2012,00(2011 Dec 29)

40,68

  202,50

     3,41

 330,13

 168,45 

Pickeringova planeta?

s_X19300101

Americký astronom William Henry Pickering (1858-1938) předpověděl r. 1908 planetu s periodou 373 let (51.9 AU, longituda 105˚). Později  (r.1919) modifikoval její periodu na 409.1 let. Pluto bylo v r.1930 objeveno na longitudě 108.5˚, longituda Pickeringovy planety pro rok 1930 byla 102.6˚ (longituda počítaná Percivalem Lowellem činila 102.7˚), viz Hypotetické planety (Paul Schlytter).

Planeta X s periodou 387.3 byla r. 1930,00(1929 Dec 29) na longitudě cca 92.2˚

(LJ: 72,8 ˚,LS:274,8˚, LU: 17,9 ˚,LN:152,3˚, LX: 92,2 ˚), tj.cca10˚ od místa počítaného Pickeringem i Lowelem.

Mohla být Pickeringova planeta (ve stínu Pluta) přehléduta?

Minimální interakce

Protože X/N ~ 7/3 resp. X/U ~ 14/3 opakují se pozice po 7-mi resp. 14-ti konfiguracích.

Při průchodu X poblíž Uranu je Uran v přísluní, např. r.1630 (=>počátek Maunderova minima?)Při průchodu X poblíž Neptunu je Neptun v přísluní, např. r.1879 (=>počátek sestupu k minimu)

Uran a neptun

Uran blízko přísluní: 

1630,89 J:346,51 S:219,17 U:166,57 N:218,02 X:174,22 1630 Nov 20 
1713,77 J:341,21 S:151,75 U:161,28 N: 38,86 X:251,25 1713 Oct 5 
1796,64 J:335,98 S: 84,56 U:156,04 N:220,11 X:328,28 1796 Aug 19 
1879,52 J:330,79 S: 17,72 U:150,85 N: 41,03 X: 45,31 1879 Jul 5 
1962,39 J:325,65 S:310,78 U:145,71 N:222,21 X:122,34 1962 May 20 
2045,26 J:320,55 S:243,28 U:140,63 N: 43,19 X:199,37 2045 Apr 3 
2128,14 J:315,55 S:175,48 U:135,60 N:224,30 H:276,40 2128 Feb 17 
2211,01 J:310,57 S:108,12 U:130,63 N: 45,36 H:353,43 2211 Jan 2

20.11.1630    05.10.1713    19.08.1796

s_X16301120 s_X17131005   s_X17960819    

Neptun blízko přísluní: 

1548,02 J:351,82 S:286,46 U:171,90 N: 36,70 X: 97,18 1547 Dec 27 
1713,77 J:341,21 S:151,75 U:161,28 N: 38,86 X:251,25 1713 Oct 5 
1879,52 J:330,79 S: 17,72 U:150,85 N: 41,03 X: 45,31 1879 Jul 5 
2045,26 J:320,57 S:243,29 U:140,63 N: 43,19 X:199,37 2045 Apr 3 
2211,01 J:310,58 S:108,13 U:130,63 N: 45,36 X:353,43 2211 Jan 2 
2376,76 J:300,83 S:335,07 U:120,87 N: 47,52 X:147,49 2376 Oct 2 
2542,51 J:291,23 S:199,49 U:111,31 N: 49,69 X:301,55 2542 Jul 2 
2708,26 J:281,87 S: 65,10 U:101,96 N: 51,85 X: 95,61 2708 Apr 1

27.12.1547    05.10.1713    05.06.1879  

s_X15471227    s_X17131005   s_X18790705

Planetární vzory

Členění na 7 dílů vede v případě periody X=387.3 let k hodnotě X/7 = 55.33 let, tj. cca polovině periody 110.5 let,  viz Sluneční cykly.

Rezonance s vnějšími planetami

Pro synodické periody platí přibližně následující vztahy.

a/ 3-těles

pro (N,X) = 286.77 let (~24J) a (U,N)=171.44 let:  

 (U,N) :(N,X) =3:5 

Odtud rezonance 3/U–8/N+5/X = 0; přesně platí pro periodu X=389.2 let. 

pro (N,X) = 286.77 let (~24J) a (S,N)= 35.87 let (~3J, Brucknerova perioda):    

 (S,N) :(N,X) =1:8 

Odtud rezonance 1/S–9/N+8/X = 0; přesně platí pro periodu X=387.0 let.

b/ 4-těles

pro (U,X) = 107.30 let a (S,N)=35.87 let: 

 (S,N) :(U,X) =1:3 (R1) 

Odtud rezonance 1/S–3/U –1/N+3/X = 0; přesně platí pro periodu X=383.3 let.

pro (S,X) = 31.88 let  a (J,N)=12.78 let:  

 (J,N) :(S,X): =2:5 (R2) 

Odtud rezonance 2/J–5/S –2/N+5/X = 0; přesně platí pro periodu X=376.8 let.

Perioda rezonance R2 vychází příliš nízká, ale rezonance  – v období, pro která existuje spolehlivá pozorování Neptuna – je v délkách planet celkem uspokojivě splněna:

(Bretagnon heliocentric VSOP87) 

Rok

LJ

LS

LU

LN

LX

R1

R2

1600,00

 139

 207

  36

 152

 145

  25

  26

1700,00

 284

 337

 103

   9

 238

  15

  57

1800,00

  90

 129

 177

 228

 331

   4

  19

1900,00

 236

 268

 250

  87

  64

 -16

   0

2000,00

  36

  46

 316

 304

 157

 -16

  23

2100,00

 189

 198

  19

 164

 250

   8

 -51

2200,00

 340

 329

  85

  21

 343

   3

 -13

(Hodnota X=387.3 let ~ H/6 = 2318.1 let/6 = 386.4 let, 1/H = 1/J-3/S+1/U+1/N, viz Stabilní rezonance )

Upřesnění polohy

Hodnoty rezonance počítané ze vztahů 3/U–8/N+5/X = 0 a 1/S–9/N+8/X = 0 se liší od hodnot odvozených z kruhové dráhy planety.

Odchylky vypočítáme podle vztahů :

 ∆LX(U,N) = - (5*X-8*N+3*U)/5 

 ∆LX(S,N) = - (8*X-9*N+1*S)/8 

(Bretagnon heliocentric VSOP87) 

Rok

LJ

LS

LU

LN

LX

∆LX(U,N)

∆LX(S,N)

1980,00

 151

 171

 232

 261

 138.7

 -5,1

 -2,0

1990,00

  96

 286

 276

 282

 148.0

 -5,9

 -1,3

2000,00

  36

  46

 316

 304

 157.3

 -4,9

 -1,1

2010,00

 334

 178

 356

 326

 166.6

 -2,8

 -2,4

2020,00

 276

 292

  35

 348

 175.9

 -0,5

 -1,2

Odtud (za předpokladu respektování rezonancí) by tedy planeta např. v r.2010 mohla být očekávána na longitudě 163.8˚÷164.2˚ (místo 166.6˚), tj. c. 164.0˚± 0.2˚.

(Tj. 3*LU –8*LN +5*Lx  = 3*356˚ –8*326˚ +5*164˚ ~ 0˚, resp.1*LS –9*LN +8*Lx  = 1*178˚ –9*326˚ +8*164˚ ~ 0˚)

Rezonance s planetou X?

Pár Saturn-Neptun se zdá být synchronizován s párem Uran-X, viz Jupiter.

Odtud by měly plynout výraznější extrémy v intervalu 3 Brucknerových period (cca 107-108 let).

Např. analýza dřeva ze Starého Řecka cca (-600,-400) ukázala 2 maxima v odstupu 108 let (Mariolopoulos,1962)

105 let: sluneční cyklus (Prekambrium) 107.61 let: 3*(S,N) =3*35.87 let 108 let: analýza dřeva ze Starého Řecka cca (-600,-400) 
        Konjunkce U-X   Konjunkce S-N
        -----------------------------------------------------------------------------
        (107,84) 22,79 () 16,81 (36,19) 53,01 (35,29) 88,30 
        (105,05) 127,85 (35,24) 123,53 (36,19) 159,73 (36,63) 196,36 
        (107,46) 235,31 (35,73) 232,09 (35,15) 267,25 (35,57) 302,81
        (109,68) 344,99 (36,55) 339,36 (36,41) 375,78 (35,40) 411,18 
        (106,28) 451,28 (35,18) 446,36 (36,00) 482,36 (36,72) 519,08 
        (105,44) 556,71 (36,06) 555,14 (35,18) 590,32 (35,43) 625,75
        (109,02) 665,74 (36,36) 662,11 (36,63) 698,74 (35,62) 734,36 
        (108,64) 774,38 (35,15) 769,52 (35,76) 805,27 (36,61) 841,88 
        (105,27) 879,65 (36,25) 878,13 (35,32) 913,45 (35,26) 948,71
        (106,64) 986,29 (36,14) 984,85 (36,61) 1021,46 (35,81) 1057,27 
        (109,76) 1096,05 (35,15) 1092,43 (35,57) 1127,99 (36,47) 1164,46 
        (107,02) 1203,08 (36,39) 1200,85 (35,46) 1236,30 (35,18) 1271,49
        (105,11) 1308,19 (35,98) 1307,46 (36,63) 1344,09 (36,03) 1380,13 
        (108,26) 1416,44 (35,26) 1415,39 (35,37) 1450,76 (36,36) 1487,12 
        (109,32) 1525,77 (36,61) 1523,73 (35,65) 1559,38 (35,18) 1594,56 
        (105,63) 1631,40 (35,73) 1630,29 (36,61) 1666,89 (36,28) 1703,17
        (105,82) 1737,22 (35,37) 1738,55 (35,26) 1773,81 (36,09) 1809,89 
        (109,57) 1846,79 (36,63) 1846,53 (35,84) 1882,37 (35,21) 1917,58 
        (107,93) 1954,72 (35,54) 1953,12 (36,39) 1989,50 (36,41) 2025,92
        (104,94) 2059,66 (35,48) 2061,40 (35,21) 2096,61

(Počítáno pomocí zjednodušeného VSOP87.)

Transneptunovské planetky

Obdobně jako existují obsazené dráhy před Jupiterem (viz Působení Jupitera) s poměrem q=A/N =2/3 (Hilda) a q= 3/4 (Thule), očekáváme hustěji obsazené dráhy před planetou X v obdobných poměrech. Z rozpětí X= 380-400 vychází hodnoty:

Poměr

Perioda

Poznámka

2/3

253÷266

264.6

3/4

285÷300

286.59, Quaoar 288.0

4/5

304÷320

318.1

(Na diagramech Kuiperova pásu nejsou tělesa rozložena rovnoměrně. Zhuštění v opozici k planetě X?).

Perioda 64 let

Konjunkce E-R, konjunkce J-N, konjunkce S-X:

20.1.1882     16.1.1946     30.1.2010

ISync18820120     ISync19460116    ISync20100130
1946,05 M:246 V:288 E:117 R:115 1946 Jan 16
2010,09 M:218 V:321 E:130 R:130 2010 Jan 30

Synchronizace J-N a S-X?

(32,09)  1307,63    (12,84) 1306,70 (12,81) 1319,51 (12,81) 1332,33 (12,73) 1345,06 (12,73) 1357,79
(32,17)  1339,80
(32,20)  1372,00    (12,70) 1370,49 (12,70) 1383,20 (12,73) 1395,93 (12,76) 1408,69 (12,79) 1421,47
(32,14)  1404,14
(31,98)  1436,12    (12,84) 1434,31 (12,84) 1447,16 (12,87) 1460,02 (12,84) 1472,86 (12,84) 1485,71
(31,87)  1467,99
(31,70)  1499,70    (12,79) 1498,49 (12,73) 1511,22 (12,73) 1523,95 (12,68) 1536,63 (12,73) 1549,36
(31,62)  1531,32
(31,60)  1562,91    (12,73) 1562,09 (12,76) 1574,85 (12,79) 1587,64 (12,84) 1600,48 (12,84) 1613,32
(31,68)  1594,59
(31,76)  1626,35    (12,87) 1626,19 (12,87) 1639,06 (12,81) 1651,87 (12,76) 1664,63 (12,76) 1677,39
(31,90)  1658,25
(32,03)  1690,28    (12,70) 1690,09 (12,70) 1702,79 (12,70) 1715,50 (12,73) 1728,23 (12,79) 1741,02
(32,17)  1722,45
(32,17)  1754,62    (12,79) 1753,80 (12,84) 1766,64 (12,87) 1779,51 (12,87) 1792,38 (12,84) 1805,22
(32,17)  1786,79
(31,98)  1818,77    (12,81) 1818,03 (12,79) 1830,82 (12,73) 1843,55 (12,70) 1856,25 (12,73) 1868,99
(31,90)  1850,67
(31,70)  1882,37    (12,70) 1881,69 (12,73) 1894,42 (12,76) 1907,18 (12,81) 1919,99 (12,84)  1932,83
(31,65)  1914,02
(31,60)  1945,62  (12,84) 1945,67 (12,87) 1958,54 (12,84) 1971,38 (12,81) 1984,20 (12,79) 1996,98
(31,62)  1977,24
(31,70)  2008,95    (12,73) 2009,71 (12,73) 2022,44 (12,70) 2035,15 (12,70) 2047,85 (12,73) 2060,58
(31,87)  2040,82

Planeta X a sluneční aktivita

Sluneční aktivita

Pokusíme se sledovat možný vliv hypotetické planety X na sluneční aktivitu - s pomocí  

teorie vychylování barycentra (viz Sluneční aktivita)

Planeta X s cca 390-ti letou periodou   by ovlivňovala planety Uran a Neptun s cca 856-ti letou periodou, tj. 2B (viz Babylónská perioda).  Synodické periody Uranu a Neptunu vzhledem k tělesu s cca 390-ti letou periodou činí přibližně: (U,X) = 107 let, (N,X) = 285 let v poměru 3:8 se společnou periodou 856 let=2B. (Obdobně např. pro periodu 717 let , kdy (U,X) = 95 let, (N,X) = 214 let, dostaneme poměr 4:9 se společnou periodou také 2B).

Závislost je aproximována funkcí:

cos(2π*(x-2027)/286.8)+cos(2π*(x-2005)/107.3)+cos(2π *(x-1907)/171.4),

kde 286.8=(N,X), 107.3=(U,X), 171.4=(U,N).

Vliv U-N je zakreslen černou, vliv U-X světle modrou a vliv N-X tmavě modrou barvou. Celkový vliv je zvýrazněn červeně.

graphx1

Porovnání s grafem odvozeným z posuvů konjunkcí J-S vzhledem k U-N (viz Babylónská perioda). 

graphx2

Přehled sluneční aktivity

Každý z grafů pokrývá přibližně 856-ti leté období.

(-2706,-1850) 
Opposition Maxima
U-X:-2608,-2497,-2392,-2287, -2177, -2068, -1964, -1858
U-N:-2550,-2378,-2208,-2037,-1865
N-X:-2562,-2275,-1989
Schove:

graphx3 

Conjunction Minima
U-X: -2448, -2337, -2230, -2126, -2018, -1907
U-N: -2465, -2294, -2123, -1952, 
N-X: -2418, -2131, -1846
Schove:
(-1850, -993) 
Opposition Maxima
U-X: -1747, -1640, -1536, -1427, -1317, -1212, -1107, -996
U-N: -1694, -1522, -1350, -1178, -1005 
N-X: -1703, -1415, -1128
Schove:

graphx4 

Conjunction Minima
U-X: -1802, -1697, -1587, -1478, -1374, -1265, -1156, -1050
U-N: -1781, -1609, -1437, -1267, -1092
N-X: -1846, -1559, -1271
Schove:
(-993,-137) 
Opposition Maxima
U-X: -888, -784, -677, -566, -460, -356
U-N: -833, -661, -488, -316 
N-X: -842, -556, -268
Schove: Maximum of Alexandria (-350)
-246

graphx5 

Conjunction Minima
U-X: -946, -837, -727, -622, -517, -406, -299, -194
U-N: -919, -746, -573, -401, -230,
N-X: -984, -699, -412
Schove:
(-137,719) 
Opposition Maxima
U-X: -249, -137, -33, 73, 185, 291, 396, 504, 614
U-N: -145, 27, 198, 362, 540, 
N-X: 20, 305, 592
Schove: M(186-196), M(290-302), M(354-372): Late Roman maximum (4.century),
M(501-531): Byzantine maximum (6.century), M(567-585)

graphx6 

Conjunction Minima
U-X: -87, 24, 129, 234, 344, 448, 557, 664
U-N: -58, 113, 284, 455, 626
N-X: -124, 163, 453
Schove: M(26- 37), M(112-157), M(203-272), M(326-336), M(380-484), 
M(613-637): Dark Age minimum (660-740)
(719,1575) 
Opposition Maxima
U-X: 719, 824, 935, 1043, 1147, 1254, 1365, 1471
U-N: 711, 882, 1053, 1224, 1394, 
N-X: 872, 1167, 1452
Schove: M(714-724), M(829-840), M(925-938), 
    M(1118-1151): Middle-age maximum (1120-1210), 
    M(1362-1382): Late Medieval maximum (1360-1380)

graphx1 

Conjunction Minima
U-X: 663, 775, 881, 986, 1094, 1204, 1309, 1415, 1525
U-N: 797, 968, 1138, 1309, 1480
N-X: 735, 1023, 1309
Schove:  M(882-912), M(982-990), 
     M(1010-1082): Oort‘s (Norman) minimum (1010-1090),
     M(1212-1353): Wolf‘s (medieval) minimum (1260-1350), 
     M(1391-1492): Spoerer‘s minimum (1400-1510)
(1575, 2432) 
Opposition Maxima
U-X: 1576, 1685, 1794, 1899, 2005, 2116, 2223, 2327
U-N: 1565, 1736, 1907, 2078, 2249,
N-X: 1739, 2027, 2313
Schove: M(1528-1581), M(1718-1738), 
    M(1769-1788): Modern maximum (1780), 
    M(2000-2020): New-age maximum, 
    M(2225-2250),

graphx7 

Conjunction Minima
U-X: 1633, 1733, 1845, 1955, 2060, 2166, 2275, 2384, 2488
U-N: 1650, 1821, 1992, 2163, 2334, 2506
N-X: 1595, 1883, 2170, 2456
Schove: M(1587-1611), 
    M(1634-1698):Maunder‘s minimum (1646-1699), 
    M(1798-1823):Dalton‘s (Napoleonian) minimum, 
    M(1878-1902), M(2110-2210)

Planeta X a Mayové

Mayská planeta?

Perioda 390 let (viz Planeta X)  odpovídá přibližně Mayské periodě Baktun 394.24 let (144000 dní).

Babylonské vzory - Podobné konfigurace

Budeme pozorovat konfigurace, které splňují následující podmínky:

Jupiter poblíž přísluníJupiter v opozici k SaturnuMars v opozici k Zemi

Dostaneme data:

302,80  J:  5,96 S:196,10 U:247,41 N:196,60 H: 19,76  302 Oct 17 AD

1156,94 J:  8,12 S:193,94 U:305,10 N:262,28 H: 93,68 1156 Dec  2 AD

2011,08 J: 10,01 S:191,54 U:359,83 N:328,12 H:167,60 2011 Jan 28 AD

17.10.302     2.12.1156     28.1.2011

mayanx1   mayanx2    mayanx3

Hypotetická planeta X je zde vždy poblíž opozice k U a N – tedy tyto konfigurace nastanou v období vyšší sluneční aktivity (viz výše)

Nyní změňme druhou podmínku na:

Jupiter v konjunkci se Saturnem

Dostaneme data:

-124.29 J:  5,20 S:  1,57 U:216,57 N:341,70 H:342,79  126 Sep 19 BC

 729.86 J:  7,13 S:  0,28 U:276,89 N: 49,40 H: 56,71  729 Nov  4 AD

1583.98 J:  8,03 S:358,95 U:332,33 N:116,87 H:130,61 1583 Dec 21 AD

4.11.729   21.12.1583

XBabylon07291104    XBabylon15831221

Extrapolace

Pozorované konfigurace postupují s Babylónskou periodou. Dvanáct takových period pokrývá interval cca 5125 let: 

-3113.81, -2886.73, -2259.66, -1832.59, -1405.51, -978.44,

-551.36, -124.29, 302.80, 729.86, 1156.94, 1583.98, 2011.08

A počáteční a koncové datum tvoří zhruba hranice Mayského kalendáře podle GMT-korelace (3113 BC-2012 AD).