Harmonické vztahy
Prostý vztah dvou tónů reprezentuje (harmonický) interval (HarmonicInterval, rozšíření objektu MusicalInterval). Spojení více tónů do jednohu útvaru nazýváme (harmonický) klastr (HarmonicCluster).
Při posuzování vztahů tónů používáme obecně teorii harmonických vazeb (spojitosti, impulzu), přičemž na působeníní více vazeb (vertikálně i horizontálně) se usuzuje z průměrné hodnoty celkového působení jednotlivých vazeb.
K posouzení působení ve vertikálním směru (statické působení) slouží harmonický stav, s tím že rozlišujeme 1/ čistě formální působení (HarmonicStateFormal) ztotožňující stejnojmenné tóny (oktávová identita) a 2/ skutečné působení (HarmonicStateReal).
K posouzení působení v horizontálním směru (relační působení) slouží harmonická relace (HarmonicRelation).
Harmonický proud
Harmonický proud je posloupnost (harmonických) taktů.
Pro generování harmonického proudu je navržen speciální objekt (HarmonicProvider).
Harmonické struktury získávají v rámci harmonického proudu (v hudebním bloku) určité vlastnosti.
Struktury, jejichž určité vlastnosti jsou extrémní je zvykem nazývat harmonické funkce (HarmonicFunction). Uvažujeme funkce následujících typů (HarmonicFunctionType).